30 Srp Příběhy klientů Charitní pečovatelské služby ve spolupráci s Domácí zdravotní péčí
Paní Marie B., 78 let (anonymizováno na přání rodiny uživatelky služeb)
Kolik jen takových lidí ve svém okolí známe…? Paní Marie ovdověla už před lety. Pořád to šlo, zvládla si leccos obstarat sama. I tu domácnost si obhospodařila. Dcera žije na druhém konci republiky. Za maminkou se dostane jen sporadicky, vzít si ji k sobě nemůže, neboť má malý byt. A maminka by se za ní stěhovat nechtěla a nechce, všechno jí tam připadá cizí. Potřebuje mít to své: svůj domek, sousedku, na kterou je odjakživa zvyklá, svého obvodního lékaře. Je pro ni důležité na ulici potkávat známé tváře. Nepřetrhat kořeny. Zachovat si zaběhaný režim.
„K paní Marii jsme začali jezdit před osmi lety, když jí bylo sedmdesát a už se projevovaly některé nemoci. Jednou týdně pečovatelka pomohla s úklidem a nákupem. S přibývajícím věkem se u této seniorky rozvinula Alzheimerova choroba a bylo nezbytné zajíždět stále častěji,“ říká vedoucí pečovatelka Lenka Chalupová.
Dnes je intenzita nastavená na návštěvy od pondělí do pátku dva až třikrát denně. Síly spojily Charitní pečovatelská služby s Domácí zdravotní péčí. Což v praxi znamená, že zdravotní sestřičky chystají léky. A pečovatelky zase umějí ženu doprovodit k lékaři, pomůžou jí poklidit, s přípravou jídla i s osobní hygienou, dohlédnou na užívání medikamentů, čerstvost a pestrost potravin ve spíži a v ledničce. Paní Marie bývá nepokrytě šťastná, když vybavená chodítkem v doprovodu pečovatelky vyráží do místní samoobsluhy na nákup. I přes postupující chorobu stále ještě většinou poznává lidi na ulici. „Vždycky se celá rozzáří, když se může chvíli zapovídat. Když si zvládne dát zboží do košíku. Kontakt s okolním světem je pro její psychický stav velmi důležitý. Prostě stále může dělat věci, které nám zdravým lidem přitom přijdou tak obyčejné,“ dodává Lenka Chalupová.